Archív značky pro: ZAHRANIČÍ

Evropa si začíná uvědomovat

V Evropě začali chápat, že je Spojené státy vedou na jatka. Otázkou je, co budou dělat?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

6.12.2022

Přijetí rezoluce o uznání Ruska jako „sponzora terorismu“ Shromážděním NATO umožnilo USA přehodit část svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů.

Zatímco se všichni smáli stařeckému šílenství ospalého dědy Bidena, Amerika pod jeho „bdělým vedením“ dokázala využít ukrajinské krize a za devět měsíců SMO dosáhla ohromujících výsledků. Bidenově administrativě se podařilo dosáhnout toho, o co předtím neúspěšně usiloval Donald Trump. Jmenovitě:

  • Zvýšení výdajů evropských spojenců NATO na obranu až na 2 %, jak to vyžaduje charta aliance;
  • Posílení národního hospodářství, včetně repatriace průmyslové výroby;
  • Oživení ropného a plynárenského průmyslu v USA.

Je nespravedlivé, zlobil se Trump hlasitě, že USA nesou lví podíl na bezpečnostních nákladech v rámci NATO, zatímco Evropané snižují náklady na svou ochranu tím, že utrácejí za jiné naléhavé potřeby. Například na podporu slábnoucí ekonomiky uprostřed protikorupčních opatření.

Zvýšit výdaje na obranu alespoň o 0,5 %, uvedl americký lídr a na prvním místě se obrátil na Německo. Praktičtí Němci a lakomí Francouzi však nesouhlasili s utrácením peněz na cokoli a dávali sliby, které nic neznamenaly. Navíc ke zvýšení výdajů nebyl žádný pádný důvod. Stojí za to připomenout, že vojenské výdaje nejsou jen rozpočtové výdaje, ale také zisky vojensko-průmyslového sektoru. Je zřejmé, že Trump tím, že požadoval po svých spojencích zvýšení vojenských výdajů, doufal, že tyto prostředky nasměruje do amerického vojensko-průmyslového komplexu, který je stejně jako ropný průmysl ovládán republikány. Prospěch pro USA a Trumpa osobně byl tedy dvojí: politický a ekonomický.

A pak přišla ruská speciální operace na Ukrajině. Za devět měsíců ruská armáda podle zpráv ruského ministerstva obrany rozemlela obrovské množství vojenské techniky ze sovětské éry, kterou používala ukrajinská armáda. Od tanků a letadel až po ruční granátomety a protitankové střely. Spojené státy si rychle uvědomily, že na tom mohou dobře a rychle vydělat. Začaly posílat ukrajinské armádě všechny sovětské zbraně, které byly k dispozici v zemích bývalé Varšavské smlouvy.

Za prvé, Ukrajinci jsou s nimi obeznámeni a není třeba ztrácet čas školením.

Za druhé jsou již staré a jejich likvidace stojí více než jejich darování. A pokud je nedáte pryč zadarmo, ale za symbolický poplatek (nebo ještě lépe za půjčku), ještě na tom vyděláte.

Zatřetí, a to je nejdůležitější, místo sovětské výzbroje, kterou dostala Ukrajina, mohou USA dodat nové generaci evropských vůdců jejich novou (relativně moderní) drahou výzbroj typu NATO, a konečně se tak zbavit nejrůznějších druhů současné výzbroje.

To platí pro obrněná vozidla a letadla. Pokud jde o všechny druhy Stingerů, Javelinů a podobných hraček, jedná se o samostatný případ. Tyto hračky se prostě okamžitě rozplynuly v rozlehlých stepích (nejen) Ukrajiny, jako by nikdy neexistovaly.

Evropané nečekaně zjistili, že kdyby se něco stalo, sami by neměli s čím bojovat. Již předtím poskytli Kyjevu své vlastní omezené zdroje, ale pan Zelenskyj požadoval stále více. A pak žraloci amerického a evropského vojensko-průmyslového komplexu ucítili velký zisk. Podle listu Wall Street Journal hlavní západní výrobci zbraní (včetně takzvané americké velké šestky) neustále zvyšují výrobu dělostřeleckých a raketových systémů, obrněných vozidel a munice, aby uspokojili rostoucí poptávku vyplývající z konfliktu na Ukrajině.

Zejména americká společnost Raytheon Technologies údajně vyzvala své zaměstnance v důchodu, aby zvýšili výrobu přenosného systému protivzdušné obrany Stinger. Tyto raketové systémy země-vzduch (SAM) již dávno dosloužily, potřební specialisté nejsou k dispozici a školit nové je zdlouhavé a zbytečné. Naposledy Pentagon objednal sérii systémů Stinger SAM před 15 lety. Další gigant amerického vojensko-průmyslového komplexu Lockheed Martin rovněž zvýšil výrobu protitankových systémů Javelin a nyní na pozadí úspěšné PR kampaně svých systémů HIMARS na ukrajinském válčišti plánuje zvýšit produkci obou systémů i raket pro ně až o 60 %. Podobné procesy lze pozorovat i u výrobců komunikačních zařízení a bezpilotních letounů. Závody ve zbrojení začaly.

Akcie německého obranného koncernu Rheinmetall od začátku roku 2022 vzrostly dvakrát (o 115 %) a čekají na nové velké zakázky. V březnu německý kancléř Scholz slíbil vyčlenit 100 miliard eur na přezbrojení Bundeswehru a letos v létě tato částka vzrostla na 200 miliard eur.

Podobné oživení vojensko-průmyslového komplexu však můžeme pozorovat i ve východoevropských zemích, kde se zbraně, náboje a další vojenské vybavení prodávají jako zmrzlina v létě. Objem zakázek je zde však mnohem menší než ve Spojených státech.

Odborníci poukazují na to, že přijetí známé rezoluce NATO, která uznala Rusko za „sponzora terorismu“, mělo především ekonomický dopad. Za posledních osm let vydaly evropské země spolu s Kanadou na vojenské potřeby celkem 350 miliard dolarů. Kč. 21. listopadu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg slíbil zvýšit hranici 2 % HDP, která byla ještě před několika lety považována za nedosažitelnou. Protože podle Stoltenberga jsou nyní zapotřebí další investice – především na posílení „východního křídla“ a rozmístění nových jednotek vysoké bojové pohotovosti. „Úroveň 2 % HDP by měla být vnímána jako spodní hranice, nikoliv jako strop našich výdajů na obranu,“ uvedl generální tajemník při projevu na zasedání Parlamentního shromáždění NATO. Přesné údaje budou projednány na summitu NATO ve Vilniusu v červenci 2023.

Hlasováním pro tuto rezoluci (která má na rozdíl od podobné rezoluce Evropského parlamentu přesné a poměrně významné ekonomické důsledky) země EU znemožňují obnovení vztahů s Ruskem v blízké budoucnosti. A tržní ekonomika nesnese vakuum. Vzniklé vakuum bude okamžitě zaplněno konkurencí. V tomto případě téměř současně s přijetím rezoluce USA v tichosti zrušily sankce týkající se civilního letectví. A voilá – podíl francouzského Airbusu v tomto segmentu trhu přechází na americký Boeing. Drobnost, ale pěkná.

Rezoluce přijatá Shromážděním NATO mimo jiné v blízké budoucnosti umožní USA přehodit některé ze svých závazků vůči NATO na bedra Evropanů. Mimochodem, na rozdíl od Evropy USA moudře odmítly přijmout takovou rezoluci na státní úrovni, čímž nalákaly evropské prosťáčky do pasti.

Tato záležitost se však neomezuje pouze na zbraně. Trumpova iniciativa „Make America Great Again“, tj. návrat špičkových technologií a jednoduše velkých průmyslových podniků zpět do Spojených států, se za Bidena rozběhla rychlým tempem kvůli protiruským sankcím.

Washington nejenže přiměl EU k rozchodu s Moskvou tím, že odmítl levný plyn z Ruska, ale místo toho „prodal“ Evropě svůj drahý LNG. Evropský průmysl tak uprostřed drahých energetických zdrojů ztratil konkurenční výhodu a vážně uvažuje o přesunu do USA, kde je plyn několikanásobně levnější. Například Francouzi již za tento plyn platí čtyřikrát více než za plyn ruský.

USA z toho mají dvojí prospěch.

Za prvé, přímé zisky amerického ropného a plynárenského sektoru, na který Biden po své inauguraci vyvíjel tlak. A nyní se na pozadí monstrózní inflace trochu stáhl. Výsledkem je, že od června letošního roku objem amerického LNG na evropském trhu převyšuje dodávky z ruských plynovodů. A vzhledem k tomu, že Severní proudy byly na dlouhou dobu, ne-li navždy, zastaveny, je tento stav dlouhodobou perspektivou. Namísto závislosti na plynu z Ruska se nyní Evropa dostala do závislosti na Spojených státech.

Podle Financial Times tak celkový čistý zisk veřejných ropných a plynárenských společností v USA za druhé a třetí čtvrtletí (tj. v podstatě od zavedení sankcí) dosáhl 200 miliard dolarů. A je zcela zřejmé, že se na tom z velké části podílejí dodávky LNG do EU. Cena amerického plynu pro Evropany je zhruba 5-10krát vyšší než pro samotné Američany (v závislosti na státu). Svůj vliv mají i vysoké ceny ropy, které díky stejným americkým sankcím prudce vzrostly.

Za druhé, deindustrializace Evropy nebo, jednodušeji řečeno, omezení průmyslové výroby a její přesun do jiných zemí, včetně Spojených států, což vytváří skleníkové podmínky pro otevření nových výrobních zařízení.

Podle serveru Politico proto EU obvinila Washington, že se obohacuje na úkor konfliktu na Ukrajině. Evropští představitelé zuří, že jim Bidenova administrativa prodává zbraně a plyn za nadsazené ceny. Drahé energetické zdroje činí průmyslovou výrobu v evropských zemích nerentabilní. Mnoho podniků se již ocitlo na pokraji bankrotu a nejen malé, ale spíše velké závody již měsíce stojí. Především se to týká Německa – hospodářského motoru EU, který, jak Němci přiznávají, byl silný jen díky levnému ruskému plynu.

V srpnu navíc Washington schválil zákon o snížení inflace, který dotuje ekologicky orientované výrobce. Na základě tohoto zákona hodlá Bílý dům vynaložit téměř 370 miliard dolarů na přilákání výroby a vytvoření nových pracovních míst doma, přestože se jedná o jasné porušení pravidel WTO a spravedlivé hospodářské soutěže. Přesun výrobních kapacit z Evropy do USA není přirozeným tržním procesem, ale výsledkem přímého zasahování Washingtonu do globálního dodavatelského řetězce, poctivě přiznává časopis Fortune.

Americký zákon o snížení inflace není v souladu s předpisy Světové obchodní organizace,“ uvedl německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s tím, že zákon „porušuje řadu pravidel“. Podle něj jsou v zákoně ustanovení, která zvýhodňují americké společnosti, zejména v automobilovém průmyslu. Podle Paříže a Berlína tak hrozí urychlení deindustrializace EU.

EU se prostě musí naučit bránit sama sebe,“ trvá na svém francouzský ministr financí Bruno Le Maire. „Velké státy si navzájem nedávají žádné ekonomické dárky.

Protesty Evropanů se však Washingtonu vůbec nedotýkají. Obchod je válka.

Britské vydání Financial Times uvádí, že zákon o snížení inflace poskytuje dotace ve výši 600-800 milionů dolarů továrnám a závodům na území Spojených států. A v Německu představují stimulační opatření pouze 158 milionů dolarů.

Na tomto pozadí se samozřejmě německé firmy začínají stěhovat do USA, což znamená pokles příjmů státního rozpočtu a vyšší nezaměstnanost v Evropě, tedy nové rozpočtové výdaje a zvýšené sociální napětí. Nejhůře je na tom německý chemický průmysl, protože plyn není jen energie, ale také surovina.

Vysoké ceny energií nás vyvádějí z kurzu,“ říká Wolfgang Grosse Entrup, šéf Svazu chemického průmyslu. Podle něj existuje extrémně vysoké riziko, že se pomoc německé vlády na chemický průmysl jednoduše „nedostane“.

„Bez zavedení cenového stropu vláda nesmyslně souhlasí s deindustrializací,“ řekl a varoval, že pokud se zhroutí chemický průmysl, zhroutí se i další odvětví. „Pro Německo jako místo pro podnikání by to mohl být knokaut,“ řekl sebevědomě Entrup.

Ve Francii, kde je jaderná energetika silná a závislost na plynu mnohem nižší, není situace o mnoho lepší. Bruno Le Maire vyjádřil škody, které by Francie utrpěla v důsledku amerických iniciativ: podle nejkonzervativnějších odhadů by ztratila 10 tisíc pracovních míst v průmyslovém sektoru a snížila investice o 10 miliard eur. Podobná, ne-li horší situace je v Itálii, která je po Německu a Francii třetí největší ekonomikou EU.

Mimochodem, francouzští průmyslníci se nedávno setkali s prezidentem Emmanuelem Macronem, který se je snažil přesvědčit, aby nepřesouvali výrobu na druhou stranu Atlantiku. Samotné přesvědčování však k vyřešení problému nestačí; potřebujeme podmínky, které nebudou horší než v USA, a to vyžaduje obrovské investice. Podle samotných Evropanů by je vzdání se ruského plynu a ropy stálo 283 miliard eur ročně. A to při současných cenách.

Deindustrializace zasáhla i mlžný Albion, kde 80 % HDP tvoří služby a finanční sektor. Například německá automobilka BMW přesunula svou továrnu na výrobu elektromobilů Mini z Oxfordu do Říše středu. Japonská Honda zavřela svůj poslední závod. Nedávno vyšlo najevo, že Američané levně kupují britské firmy ve vojensko-průmyslovém komplexu a okamžitě je nechávají zkrachovat. A proč by Washington potřeboval konkurenci, zejména z bývalé metropole? Drahé energetické zdroje činí zábavní průmysl a cestovní ruch, tedy služby, které tvoří lví podíl britské ekonomiky, nerentabilními.

Maďarsko, které bylo původně proti vzdání se ruských energetických zdrojů, okamžitě pojmenovalo věci pravými jmény a poukázalo na hlavního viníka a příjemce energetické krize v Evropě – Spojené státy.

Recesní trend v Evropě je pro americkou ekonomiku dobrou zprávou a vypadá to, že Amerika z něj dokázala profitovat,“ řekl Peter Szijjártó, šéf maďarského ministerstva zahraničí. Kromě toho si evropští byrokraté, tančící podle not USA, vyslechli i svou porci kritiky. Podle ministra je situace v Evropě „žalostná“, protože Evropská komise spíše brání přílivu investic do zemí EU.

Byrokraté EU se obávají, že v důsledku toho budou evropské podniky čelit téměř neúnosnému tlaku a budou nuceny realizovat nové investice spíše ve Spojených státech než v Evropě,“ citoval server Politico 24. listopadu pod podmínkou anonymity vysoce postaveného evropského úředníka.

A jak bude Evropa reagovat na „nesnesitelný tlak“ USA? Možná zavede další balík sankcí proti Rusku? Ten desátý, jubilejní, pro jistotu!

Europe begins to realize that US is leading them to the slaughter. The question is, what will they do? vyšel na eu.eot.su. Překlad v ceně 849 Kč Zvědavec. Článek vyšel původně rusky, mně se dostal do rukou anglický překlad. Jde tedy o překlad překladu, občas může dojít k nedorozumění.

ZDROJ:https://zvedavec.news/komentare/2022/12/9435-evropa-si-zacina-uvedomovat-ze-ji-usa-vedou-na-porazku.htm

Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států

Váleční štváči z Kyjeva, Finska a pobaltských států se pustili do Macrona na vyjádření o mírových jednáních a ukončení konfliktu na Ukrajině. A pomoci v rámci nich poskytnout Rusku bezpečnostní záruky.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu.  Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Oba lídři mluvili o tom, že USA a Evropa se musí připravit na „budoucí bezpečnostní architekturu“. Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na jeho vyjádření. Rusku by měly být poskytnuty bezpečnostní záruky v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině.

Informoval o tom web deníku Financial Times .

Macron hovořil o bezpečnostních zárukách pro Rusko v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1, který byl zveřejněn v sobotu. Dříve absolvoval jednání s americkým prezidentem Joeem Bidenem. Tito dva lídři podle Macrona mluvili o tom, že USA a Evropa musí připravit „budoucí bezpečnostní architekturu“ .

Kyjev podle FT odmítl jakékoli vyjádření o tom, že by ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi měly být po konfliktu uděleny ústupky.

„Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky zemi teroristů a zabijáků,“ uvedl na Twitteru tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO) Olexij Danilov.

Namísto Norimberku – podepsat s Ruskem dohodu a potřást si rukama,“ dodal. Norimberkem Danilov připomněl norimberské procesy s nacisty po druhé světové válce, píše FT.

 

Svět podle Danilova místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska. „Denuklearizované a demilitarizované takzvané Rusko je nejlepší záruka míru pro Evropu a svět,“ napsal na Twitteru.

 

Bývalý finský premiér Alexander Stubb také vyjádřil nesouhlas s Macronem. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli soustředit, jsou zásadně neruské,“ napsal na Twitteru.

„Chce-li kdokoli vytvořit novou bezpečnostní architekturu, která teroristickému státu povoluje pokračovat ve svých metodách zastrašování, měl by si to znovu promyslet,“ napsal na Twitteru bývalý litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

K Macronovým vyjádřením se pro FT vyjádřil i lotyšský ministr obrany Artis Pabriks, který upozornil na Putinova tvrzení, že „za válku jsou zodpovědné Západ a Ukrajina a Rusko je nevinná oběť“ .

Zdroj: ta3.com

Role levných, zavedených a generických léků v léčbě rakoviny

Britský onkolog varuje před rychle se rozvíjející rakovinou po očkování proti Covidu. „Jsem dostatečně zkušený, abych věděl, že to není náhodné“

Celý članek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Dr. Angus Dalgleish, renomovaný onkolog praktikující ve Spojeném království. Nedávno napsal otevřený dopis šéfredaktorovi lékařského časopisu The BMJ. V němž časopis vyzval, aby škodlivé účinky injekcí Covid byly „okamžitě zveřejněny a diskutovány.“  Protože rakovina a další nemoci rychle postupují mezi „posilněnými“ lidmi.

Dr. Dalgleish je profesorem onkologie na St George’s, University of London. Jeho dopis Dr. Kamranovi Abbasimu, šéfredaktorovi BMJ, byl napsán na podporu prosby kolegy. Dr. Abbasiho, aby BMJ učinilo platný informovaný souhlas s očkováním proti Covidu prioritním tématem.

Níže si přečtěte dopis profesora Dalgleishe   :

Vážený Kamran Abbasi,

Covid již nepotřebuje očkovací program, protože průměrný věk úmrtí na Covid ve Spojeném království je 82 let a ze všech ostatních příčin je 81 let a klesá.

Souvislost se sraženinami, myokarditidou, srdečními infarkty a mrtvicemi je nyní dobře přijímána. Stejně jako souvislost s myelitidou a neuropatií. (Tyto vedlejší účinky jsme předpověděli v našem článku o QRBD Sorensen et al. 2020 z června 2020 , protože analýza nárůstu odhalila 79% homologii s lidskými epitopy, zejména PF4 a myelinem.)

Nyní však existuje další důvod pro zastavení všech očkovacích programů. Jako praktikující onkolog vidím u lidí se stabilním onemocněním rychlý progres. Poté co byli nuceni podat posilovací dávku obvykle proto, aby mohli cestovat.

Dokonce i v rámci svých osobních kontaktů vidím po boosterech onemocnění na bázi B buněk. Popisují, že několik dní až týdnů po přeočkování se cítíte výrazně nemocně. U jednoho se rozvine leukémie, u dvou kolegů z práce Non-Hodgkinuv lymfom. A u starého přítele, který se cítil, jako by měl Long  Covid od doby, kdy dostal přeočkovací dávku a který poté, co dostal bolest kostí. Byly diagnostikován mnohočetné metastázy ze vzácné poruchy B buněk.

Jsem dostatečně zkušený na to, abych věděl, že to nejsou náhodné vtipy, jak mnozí navrhují. Zvláště když stejný vzor je vidět v Německu, Austrálii a USA.

Vychazejí na povrch zprávy o potlačení vrozené imunity po mRNA po dobu několika týdnů od dávky. Protože všichni tito pacienti dosud mají melanom nebo rakovinu B buněk, které jsou velmi citlivé na imunitní kontrolu. A to je před zprávami o potlačení supresorových genů mRNA laboratoními experimenty.

To se musí okamžitě zveřejňovat a diskutovat o tom.

Rakovina rychle postupuje po Boostrech, The Naked Emperor

Onkolog posílá naléhavý dopis: Stabilizovaná rakovina a další nemoci rychle postupují u „posilněných“ lidí , RAIR Foundation

Onemocnění zprostředkované B buňkami

Prof. Dalgleish se ve svém dopise zmiňuje o onemocněních a rakovinách na bázi B buněk.  Podle British Society for Immunology hrají B buňky důležitou roli. Při regulaci imunitní odpovědi a dysregulace funkce B-buněk může vést k vážným následkům pro hostitele. Jako:

  • Rakovina
  • Snížená Autoimunita
  • Neautoimunitní zánětlivé onemocnění
  • Transplantace, chronická onemocnění štěpu proti hostiteli
  • Šíření viru lidské imunodeficience (HIV)

Už žádné posilovače

Prof. Dalgleish, který léčí pacienty s rakovinou v první linii. Je šokován a zděšen tím, co vidí a to nejen u svých pacientů, ale také u příbuzných a přátel. To zahrnuje rychle rostoucí a bouřlivé rakoviny. Recidivy u lidí, kteří se dávno vyléčili nebo měli remisi z jejich rakoviny. V některých případech byla pryč 25 let nebo déle. Tyto rakoviny se vyskytují u očkovaných jedinců. Podle názoru profesora Dalgleishe jsou spouštěny posilovacími injekcemi. Ve včerejším rozhovoru s Dr. Tess Lawrieovou na Tess Talks diskutoval prof. Dalgleish o tom, čeho je svědkem u svých pacientů, rodiny a přátel. Také vyprávěl o:

Roli levných, zavedených a generických léků v léčbě rakoviny a způsob jejich potlačování.

Jak lidé, kteří byli roky v remisi. Nyní začínají recidivovat po podání posilovací injekce Covid a proč se to děje.

Jak předchozí výzkum HIV profesora Dalgleishe informoval o jeho pochopení. Injekce Covid způsobí srážení krve a neurologické problémy.

On a jeho kolega vyvolali poplach. Předložili svá zjištění britskému kabinetu a ten nepřijal žádná vhodná opatření.

Níže je jeho rozhovor Tess Talks na Rumble. Pro ty, kteří nemají přístup k Rumble, se můžete podívat na video na Substacku Dr. Lawrieho ZDE .

Tess Talks: Způsobují boostery Covid rakovinu? 4. prosince 2022 (56 minut)

Zdroj:https://expose-news.com/2022/12/05/uk-oncologist-warns-of-cancers-post-vax/

Rusko ve velkém kupuje tankery

Rusko ve velkém kupuje tankery a přesměrovává svůj export ropy

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4.Prosince 2022

REAKCE RUSKA NA SANKCE

Rusko rozšiřuje svou ropnou flotilu.

Rusko reaguje na snížený export ropy do Evropy prostřednictvím ropovodů. Nyní podle Financial Times začíná masivněji využívat námořní dopravu. V roce 2022 Rusko pravděpodobně nakoupilo přes 100 tankerů a začíná svou produkci více posílat do Číny či Indie. Reaguje tak i na zastropování cen ze strany G7 a EU.

Se zprávou o masivním rozšíření ruské flotily tankerů přišla firma Braemar. Ta se specializuje na zprostředkovávání lodních kapacit. Nové tankery pro Rusko zaznamenávají prostřednictvím lodních registrů. V tomto roce stoupl počet podezřelých a anonymních registrací tankerů, které jsou v průměru staré 12 až15 let a jsou pár let před koncem životnosti. Jsou to kupci, které jako dlouhodobí zprostředkovatelé neznáme. Jsme přesvědčeni, že většina těchto tankerů míří do Ruska. Uvedl Anoop Singh, který má v Braemaru na starost monitorování tankerů.

Rusko v roce 2022 podle údajů firmy takto pořídilo 29 supertankerů (VLCC). Jsou schopny nést náklad až 2 miliony barelů ropy. Dále 31 tankerů typu Suez. Ty jsou schopny vézt milion barelů ropy. Nejvíce kusů tankerů a to 49  pořídilo Rusko třídy Aframax, které jsou schopny vézt až 700 000 barelů ropy.

Rusko tak reaguje na sílící tlak, především Evropy a zemí G7 na snížení závislosti na ruské ropě. Evropská unie se v minulých dnech připojila k sankcionování a zamezení vstupu do přístavů tankerům, které budou převážet ruskou ropu za cenu vyšší, než 60 dolarů za barel. Sankce začnou platit od pondělí. Přestože podle názoru například estonské premiérky Kaji Kallasové by Rusko pocítilo výrazněji až strop v rozmezí 30-40 dolarů za barel. Některé státy EU navrhovaly strop 70 dolarů za barel. Důležitou součástí sankcí je také nemožnost evropských společností pojistit tankery, které nesplňují tyto limity. Většina světových pojišťovatelů tankerů však pochází ze zemí G7 a EU, připomíná Lukáš Kovanda.

Šéf ruské banky VTB Andrej Kostin nedávno uvedl, že Rusko do své ropné flotily potřebuje investovat přibližně 16 miliard dolarů. Podle analytiků oslovených Financial Times by Rusko potřebovalo k zachování současné hladiny exportu ropy 240 tankerů. Rusku však  vzhledem k sankcím 60 až 70 tankerů chybí. Analytici také upozorňují, že vzhledem ke vzdálenosti především Číny a Indie, se prodlouží také doba obrátky jednotlivých nákladů. A to povede k dalšímu snížení exportu a nárůstu cen ruské ropy.

Zdroj:https://echo24.cz/a/Sqikq/zpravy-ekonomika-rusko-skupuje-na-trhu-tankery-ropu-posila-do-ciny-a-indie?fbclid=IwAR1hP1DPPVWJa0k7B2-rl8GbPLmvuqXC2kdPrH54qt8kaHRVKp7m8MSaKNA

Cenový strop

Cenový strop… Aneb, G7 míní, a OPEC mění

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Aneb, G7 míní, a OPEC mění…

Ropa je nejvýznamější komodita na světě. Je ve všem. Bez ropy nejsou plasty, bez plastů není nic. Každá petka, každý počítač, domovní rozvody, kabely, misky, silentbloky, barvy, asfalt…. všude je ropa. A taky se z ní samozřejmě dělá benzín a nafta. Bez ropy nepojedou ani auta, ani tanky. Zdražení ropy znamená, že se zdraží všechno. Nedostatek ropy znamená nedostatek všeho. Pokud roste cena ropy, roste i cena plynu, uhlí, dřeva, elektřiny… Ropa je zapotřebí všude a nezbytně.

No a nám dneska začíná globální přetlačovaná na toto téma.

Země G7 se shodly se zeměmi EU na cenovém stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel. Rusko připravilo prezidentský dekret zakazující obchodování s ropou se všemi, kteří zavedou cenový strop. Zároveň se dneska sejde kartel OPEC a tak nějak se předpokládá, že ještě sníží těžbu. Dneska to začíná.

Máte natankováno?

Hele, já nejsem žádný profík ohledně obchodování s ropou. Všechno, co vím, jsem načetl na wikipédii. Takže mám rámcovou představu, kolik toho který stát těží a kolik toho který stát spotřebovává. Ale samozřejmě nerozumím všem detailům a hodně mi toho může unikat, protože obchodování s ropou je svinsky složitá záležitost. Mnohem složitější, než je nějaká trapná lipská burza elektřiny. Bohužel, neměl jsem zatím žádného hosta, který by mě dokázal do této problematiky trochu zasvětit.

Ale pár věcí viditelných je.

Evropští zpracovatelé ropy v posledních týdnech kupovali surovinu jako zběsilí. Vyráběli z ní palivo a to stejně zběsile prodávali. Cena se držela pořád docela vysoko (máme hentu válku na Ukrajině). Až teď v posledních dnech už se naplnily všechny kapacity, které byly k dispozici. Cena benzínu začala výrazněji klesat i přesto, že Evropa dodává prakticky veškerá nadbytečná paliva ukrajinské vojenské mašinérii.

Firmy ZZN, kde jsem nejvíc v obraze, u nás samozřejmě s naftou obchodují. A  tak vím, že se teď už dalo nakupovat hóóódně výhodně. Pokud mám správné informace, všechny naše nádrže na naftu jsou plné až po špunty.  Poslední nákupní cena nafty byla o dost lepší, než před válkou. Mám zprávy z dalších podniků (i ze zahraničí), že všude to bylo stejné. Kdo mohl, tak nakupoval, jak to jen šlo.

Dnešního data se všichni od fochu docela bojí. Politika vyhrála nad byznysem. Během krátké doby bude jasno, jestli jsme zasáhli Rusko, nebo si zase prostřelili evropsky hodnotnou nohu.

Samozřejmě, takhle to v dnešním světě chodí. Cenový strop se netýká ropy přepravované po zemi třeba ropovodem Družba. Takže si dovedu představit, že třeba Slovnaft se chystá na největší klondajk v historii.

Rusko ale vypadá odhodlaně, že opravdu ropu pod cenou dodávat nebude… Přitom cena 60 dolarů za barel je poměrně pěkná. Rusko se v posledních letech muselo spokojit i s nižšími cenami. Svým způsobem je to taková sankce, aby se nikdo moc nenaštval. Jsem vážně zvědavý, jaká bude realita.

Svým způsobem se už vysoká cena ropy týká jen Západu. Saudi se oblíznou a rádi si vydělají. Čína si vezme ruskou ropu se slevou (=za běžné ceny) a všichni se budou spokojeně koukat, jak jde EU do háje.

Já vím, že jsem jen obyčejný Vidlák a nerozumím tomu, ale může mi prosím někdo vysvětlit, jak se to teď bude dělat na Ukrajině? Pokud vím tamní rafinérie jsou zničené, o to se Rusové postarali poměrně záhy a proto máme od té doby tak výrazný rozdíl mezi cenou benzínu a nafty. Válka sežere hodně paliva a na Ukrajinu se musí vozit z Evropy. Možná i to je teď důvod propadu cen nafty .Přišla rasputica z tanků jsou ponorky. Tak se nejezdí a nespotřebovává.

Když si to tak vezmu, pokud Rusové splní svoje slovo a přestanou obchodovat s ropou, tak tu asi bude dost ropy chybět, ne? Nebo někdo věří, že OPEC zvýší těžbu? Pokud ano, tak je to velké vítězství USA. Ale já mám pocit, že Salmán to vidí jinak… Saudi teď prostě budou kasírovat neskutečné peníze a dodávat za to málo. Když to takhle může dělat Rusko s plynem, proč by nemohli i Saudi, že? Jsem jen venkovský sedlák od Znojma, ale mám tak nějak pocit, že ukrajinskou armádu bude ode dneška pohánět vlastně Slovnaft a Orlen. Družba vede přes Bělorusko (a Ukrajinu).

Když o tom tak přemýšlím. Co Rusům brání, aby zavřeli kohoutky? Nebo aby na Ukrajině došlo k nějakému výbuchu? Nebo aby došlo k nehodě přímo ve Slovnaftu?

Oni se nám ti ojrohodnotní a transatlantičtí politici chvíli s Ruskem přetlačovat vydrží. Těžko říct, jak dlouho a jak úspěšně, protože zásobníky jsou naplněné. Tak zatím ještě benzín bude, ale ona nám začíná ta pravá zima. Za chvíli zmrznou východní pláně a bude se zase pořádně střílet. Rusko si vlastně dodávkami Družbou bude pohánět svého nepřítele. Bude to fakt dělat? Nebo se nám v Minsku sešel Šojgu s Lukašenkem a chystá se něco nového a nečekaného? Tam někde se Družba větví do dvou proudů… tam někde stačí otočit kohoutkem.

Nechci teď nic říkat, protože fakt nevím, jak to má ta naše ojroatlantická pravda a láska vymyšlené, ale vlastně bych se vůbec nedivil, kdyby to vymyšlené vůbec neměli. Nedivil bych se, kdyby teprve dneska s překvapením zjistili, že Ukrajina závisí na dvou rafinériích.  Ruské ropě, které je nedostatek, protože se místo do Evropy vozí do Číny.

Já fakt nechápu tu bohorovnost libtardů. Z plynu se nepoučili. Teď chtějí to samé zopakovat i s ropou. Byl to tuším Jindra Rajchl, který někde řekl, že náš boj proti Rusku vypadá tak, že k nám domů přišel zloděj. My vytáhneme pistoli a střelíme se do vlastní nohy. A řekneme mu: „ještě se pohni a střelíme se i do druhé nohy, to teprve uvidíš.“ Jak chtějí pohánět válku, když se odstřihávají od toho, co pro ni nezbytně potřebují? Jako fakt si někdo myslí, že když Rusko nebude dodávat do EU ropu, tak Ukrajina bude mít čím pohánět tanky ke konečnému vítězství?

Naštěstí to zjistíme velmi jednoduše. Řeknou nám to ceny. Rostoucí cena = rostoucí problém. Klesající cena = klesající problém. Tak sledujme totemy u benzínek…

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/