Archív značky pro: Vyšší daně

Daně musí jít nahoru

Analytik: Daně musí jít nahoru, jinak přijde bankrot

Celý článek si mžeteposlechnout v audio verzi ZDE:

„Toto se týká valné části Evropy včetně Česka. Daně musí jít nahoru, jinak přijde bankrot,“ komentuje hlavní analytik XTB Jiří Tyleček výrok nového britského premiéra Sunaka: „Je nevyhnutelné, aby všichni Britové platili vyšší daně“.

Je to pár týdnů, kdy ve Velké Británii intervenovala centrální banka ve prospěch státních dluhopisů. Co tomu předcházelo?

Předcházel tomu návrh dnes již bývalé britské premiérky Liz Trussové na snížení daňové zátěže a na růst pomoci domácnostem a celé ekonomice. Trhy program s nebývalou nevolí odmítly. I když nepochybuji o tom, že ještě před pár lety by návrh prošel s fanfárami.

Proč?

Jeho základ, snížení daní, totiž nezněl vůbec špatně. Přišel ovšem ve špatnou dobu. Velká Británie má za sebou rekordní nárůst zadlužování. V absolutní hodnotě se dluh blíží k ročnímu výkonu celé ekonomiky. Navíc země na tom není ekonomicky nejlépe a podobně jako zbytek Evropy si prochází energetickou krizí.

Co tato epizoda říká o britské ekonomice?

Britové dostali stopku od finančních trhů. Narazili na limity, které se ještě před pár lety zdály velmi vzdálené. Jsou důkazem toho, že se nelze do nekonečna a za jakékoliv situace zadlužovat. Výkon britské ekonomiky je značně omezený a velmi obtížně se bude z dluhu jen růst. Přišel tak čas platit dluhy. Neurčili ho politici ale finanční trhy.

Co se dělo na finančních trzích

Některé britské penzijní fondy stály po oznámení ekonomického plánu někdejší britské premiérky před krachem… Co se dělo na trzích?  

Britské státní dluhopisy prodávaly hlavně tamní penzijní fondy, a to v podstatě za jakékoliv dostupné ceny. Jednalo se totiž o nucené prodeje kvůli regulatorním požadavkům. Problémy způsobil prudký nárůst výnosů z britských dluhopisů, který stál za odlivem investorů. Ti reagovali na nový ekonomický plán Trussové. Prodeje penzijních fondů prostřednictvím speciálních derivátů situaci na trhu dále vyhrotily. Britská centrální banka musela začít dluhopisy nakupovat, aby zabránila dalšímu růstu výnosů a smrtící spirále dalších nucených prodejů. Asi už v dnešní době není překvapivé, že na to musela začít opět „tisknout peníze“, a to jen měsíce poté, co s touto praktikou přestala.

Jaké paralely má vývoj v Británii s vývojem v evropských zemích?

Velká Británie na tom v Evropě není ekonomicky nejhůře a ani zdaleka nemá největší dluh. Přesto se shodou okolností dostala do problémů. Vůbec nepochybuji, že do podobných problémů by se ještě rychleji než Británie dostaly mnohé evropské země. Pokud by nebyly v eurozóně. A i země eurozóny se však už dluhy blíží limitům možného zadlužení. Z obsluhy dluhu se stává čím dál větší zátěž pro státní rozpočty.

Pokud si přičteme další mandatorní výdaje, kolik toho nakonec zbude na investice, které by země jako Itálie nebo Řecko mohly dostat z dluhových pastí? Už moc ne.

Platí to i pro Česko?

Ani Česko se nemůže tvářit, že se ho to netýká. Přestože nízká absolutní výše dluhu nás stále chrání, tak dle dat se zadlužujeme naopak nejrychleji v Evropě. To není udržitelný stav, zvláště v situaci, kdy nám za humny řádí válka. Je třeba nastoupit na cestu trvale udržitelných veřejných financí.

Potvrzujete vyšší daně?

Přestože se stále považuji za nepřítele daní, tak nyní nevidím jinou cestu, než daně zvýšit. Samozřejmě se ještě nabízí jiné zvýšení příjmů nebo snížení výdajů státního rozpočtu. Reálně ale nevidím nyní cestu, jak by se toho dalo dosáhnout v potřebném objemu.

Globální dluh je 3,5x větší než globální ekonomika

Investiční analytik Conseq Michal Stupavský v debatě ABCD investora upozornil na dluhy v ekonomice. Tvrdí, že globální dluh je 3,5x vyšší než globální ekonomika. Říká: „Pokud by došlo ke skutečně nějakému velkému ekonomickému otřesu, tak v tu chvíli by se ten kreditní kanál mohl docela zadrhnout. A to by pro firmy a domácnosti znamenalo velký problém.“ Jak to vidíte vy?

O dluzích jsme v posledních letech přestali uvažovat jako o problému. Přestaly být stigma. Přemýšleli jsme takto v rovině osobní i státní. Nezaznamenal jsem žádnou demonstraci za vyrovnaný státní rozpočet. Naopak za růst platů nebo proti drahým energiím lidé demonstrovat umí. A politikům se nelze divit, že dluhům nejdou po krku. Kdo totiž nerozdává, tak není příště zvolen. Systém dobře funguje v období prosperity a stability. V turbulentních časech to však může začít skřípat a nyní jsme svědky toho, že to skutečně skřípat začíná. Zadlužování dlouho podporovaly nízké úrokové sazby, ale jejich období skončilo. Jen tak se nevrátí a snižování zadlužení bude bolestivý proces.

Pokud bych se vrátil k riziku kreditního kolapsu, jak ten vypadá?  

Já bych nerad strašil nějakým kolapsem. Z technického pohledu nezbankrotovalo ani Řecko v roce 2011, kdy Evropu strašila dluhová krize. Země se může dostat do bankrotu, pokud nemůže splácet své závazky. Já zatím nevidím žádnou evropskou zemi, kde by to akutně hrozilo. Ale zároveň si nemůžeme myslet, že se dá jen půjčovat do nekonečna. Země hned nemusí začít kolabovat, ale splátky dluhů mohou narůst do takových výšin, že na dlouhé roky podváží její rozvoj.

Když se podíváme na adepty „na bankrot“. Koho byste uvedl?

Rusko už technicky zbankrotovalo v červnu. Nicméně se jednalo hlavně o politické rozhodnutí. A Ukrajinu drží jen podpora Západu. V Evropské unii vidím největší nebezpečí, že se situace vymkne kontrole v Itálii. Zemi však chrání pozice v eurozóně. Dokážu si představit, že například zavedení společných evropských dluhopisů by situaci mohlo zachránit. Jinak řečeno – problém opět odsunout. Mou obavou nejsou ani tak krachy předlužených zemí. Problém je, že můžeme mít před sebou dlouhé roky bez hospodářského růstu a investic, na které nebudou peníze. Situaci v Evropě dále zhorší drahé energie.

Daně a situace v Británii a v zemích EU

Vraťme se do Británie, kde došlo během několika málo týdnů k zjevnému obratu v politice. Poté, kdy Británie prosazovala nižší daně, zvolila jejich zvýšení. Kdy podle vás tato debata vypukne i v zemích EU? 

Toto je dobrá otázka. Zatím se nezdá, že by se britské problémy měly přelít na kontinent. Výnosy z evropských dluhopisů zůstávají stabilní. I když růst požadovaných výnosů německých dluhopisů v tomto roce ukazuje, že situace na trhu už není bezstarostná. Obecně jsem v tomto ohledu pesimista. Debata o snižování dluhů v Evropě naplno vypukne až poté, kdy si to vynutí trhy. A s utahováním měnové politiky a snižováním ekonomického růstu se ten čas přibližuje. Nedokážu ale říci, jestli to bude za dva měsíce, za dva roky nebo opět nastoupí Evropská centrální banka. A ta krizi znovu „protiskne“ a problém zase na čas „zmizí“.

Británie narazila, jak jste řekl, na odmítavý postoj trhů ke své fiskální politice. Značí to, že je oproti zemím EU napřed?

Nevím, jestli je Británie až tak moc napřed. Ještě v září mělo dojít k největšímu snížení daní od roku 1972. Nyní už nový britský premiér Sunak hovoří o zvyšování daní. Téma rozvířili politici. Určitě to ale nevzali za správný konec a musí být stále opatrní. Požadované výnosy z britských dluhopisů, které stály za otřesy na britských aktivech, stále neklesly na úrovně, kde byly před oznámením balíčku Trussové. Trhy tak nyní nutí britskou vládu daně řešit. Ale postupně bude muset být v této oblasti aktivnější také EU. Jen k tomu ještě nedozrál čas.

Daniel Tácha

Zdroj:https://www.fintag.cz/2022/11/03/analytik-dane-musi-jit-nahoru-jinak-prijde-bankrot/

Také jsme psali :https://volnyblog.cz/expert-pripustil-moznost-apokalypsy-v-globalni-ekonomice/

https://volnyblog.cz/tucker-carlson-evropa-se-vraci-do-stredoveku/

A další zajímavé informace na :https://volnyblog.cz/