Archív značky pro: energie

USA vs EU

Co to proboha Spojené státy dělají svým evropským spojencům  A co je nejdůležitější je EU vůbec dost statečná, aby se odvážila postavit USA?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

25.12.2022

Kim Dotcom, finsko-německý metaforický Robin Hood onlinového pirátství se sídlem na Novém Zélandu, zveřejnil na Twitteru naprosto přesnou diagnózu současného smutného stavu geopolitických záležitostí: Za prvé, vláda USA zatáhla EU do zástupné války s Ruskem. A dále: Sankce proti Rusku ničí ekonomiku EU a poté přijmou USA nový zákon, aby mohly ovlivňovat průmysl EU prostřednictvím otevřeného úplatkářství a tak či onak ho nalákat k přesunu do USA. Kim při té příležitosti položil řečnickou otázku: Jak hloupí mohou evropští politici být? Po celou dobu byli využíváni se špatnými úmysly a přímo před očima doslova okrádáni. Diagnóza odhaluje, že kolektivní Západ upadl do konečného stadia pohlcení sebe sama a spěje ke své možná nevyhnutelné smrti. Je jistě poněkud nepříjemná ve svém nepřekonatelném freudovském potenciálu, ale je pravdivá a na místě. Přináší podrobnosti krvavých detailů okrádání EU ze strany USA.

Některé z těchto poznatků mohou někomu připadat jako příliš senzace chtivé a jako pouhé skandály, ale chmurné důsledky této divoké hostiny, na níž je Evropa předkládána jako chutný hlavní chod, nebudou pouze senzacechtivé povahy. Evropský průmysl se přesouvá do USA, uvádí Financial Times. Politici nás upozorňují na exodus investorů na druhou stranu Atlantiku kvůli dostupnějším cenám plynu a k tomu zcela novým americkým pobídkovým opatřením.

Nad fanfárami 369 miliard amerických dolarů v dotacích, přesněji řečeno dotací ve výši 369 miliard dolarů a příliš vysokými cenami energií v Evropě, kde i po jejich nedávném poklesu zůstává plyn pětkrát dražší než v USA, zní v EU ohlušující varovné politické zvony. Financial Times se odvolávají na slova Emmanuela Macrona, že Evropa zoufale potřebujeme budíček. Citováno je i panické varováním Roberta Habecka, německého vicekancléře a ministra hospodářství, že USA vysávají všechny finance EU.

Politico, který před rokem a půl nově koupila německá vydavatelská společnost Axel Springer za jednu miliardu dolarů, říká velmi znepokojeným tónem, že hodiny odbíjejí konec příměří s Bidenovou vládou. Politico vždy podporoval úzké vztahy mezi EU a USA v politice, ekonomice a financích, ale do budoucna se taková pravděpodobnost zdá mizivá. K odvrácení transatlantické pověstné přestřelky zbývá již jen šest týdnů. Němci působí poněkud frustrovaně, protože Bidenova administrativa nepřišla s žádnou mírovou nabídkou. Vzhledem k rychle se blížícímu 1. lednu 2023, od kdy se má začít prosazovat Zelená agenda pro podnikání, je strašákem Evropanů (a jistě i jejich peněženek), že cílem všech těchto amerických investic a dotací je přimět je k útěku daleko z Evropy (a z jejích bankovních trezorů). Protekcionistická opatření nemohou být horší, než jsou. Zdá se, že v Německu již vypukla panika, neboť špičkové společnosti „navyšují podíly“, aby se mohly přemístit na úrodnější pastviny a investovat jinde. Tedy v USA.

To poslední, co nyní politický Berlín potřebuje, jsou další finanční stimuly a dotace pro obchodníky a investory, aby se vzdali Evropy a „utíkali na americké kopečky“.

Pokud tyto vyhrocené argumenty přerostou v horký spor mezi USA a EU, dojde mezi nimi zákonitě k obchodní válce, které se Evropané „v obležení“ obávají nejvíce. Obchodní portál Bloomberg uvádí, že napětí v Evropě stoupá kvůli rostoucí sociální nerovnosti vůči USA. Obchodní přebytek eurozóny se změnil v obchodní deficit, protože příliš vysoké ceny plynu ochuzují evropské spotřebitele a zároveň obohacují americké exportéry.

Zdá se, že nová americká protekcionistická opatření v podobě investic a dotací pro domácí výrobce jen sypou sůl do ran evropských výrobců. I Henry Kissinger kdysi, když USA zaútočily na své spojence, kterým údajně zaručovaly bezpečnost, řekl, že být nepřítelem Ameriky může být nebezpečné, ale být jejím přítelem je fatální.

Bloomberg dodává, že takzvaná uhlazená diplomacie nemůže zakrýt fakt, že se názory USA a EU velmi liší v tom, že Čína je hlavním rivalem USA, zatímco hlavním zájmem Berlína je udržet své nejdůležitější obchodní vztahy, a ty má ve skutečnosti s Čínou.

Je to jedna z otevřených tektonických linií ve vztazích mezi USA a EU, která zvyšuje pravděpodobnost nadcházejícího konfliktu. Bloomberg dále říká, že USA mají sklon si arogantně myslet, že EU nedělá dost v tom, že neposílá dostatečnou vojenskou a finanční podporu kyjevskému režimu, a že není dostatečně silná, aby se zpříma postavila Číně. Berlínský postoj, že Peking je „obchodním partnerem, konkurentem a rivalem“, je pro Washington příliš vágním a těžko uchopitelným konceptem. Bloomberg se svým typickým anglosaským cynismem doporučuje EU její dobře ověřenou a až příliš často osvědčenou taktiku „rozděluj a panuj“. A protože je Francie nyní dobře propojena s USA, může se k postoji Washingtonu přiklonit dokonce ještě spíše než k postoji Berlína. Čína je pro Francii pátým největším obchodním partnerem, zatímco pro Německo druhým. Když se Macron setkal se Si Ťin-pchingem na summitu G20 na Bali, zdálo se, že souzněl mnohem více s Bidenovou administrativou než s Olafem Scholzem. Mezitím v Německu vůdce vládní Liberální strany Severního Porýní-Vestfálska neustále volá o pomoc: „Byli jsme připraveni o veškeré zdroje energie a teď nám ještě berou i ruský plyn.“ Situace v této německé zemi, která je energeticky nejnáročnější, je obzvláště dramatická.

Slavný německý obchodní model jako takový je pod ničivým tlakem, který mu může zlomit vaz. Musíme si položit otázku, zda tu za deset let ještě vůbec bude někdo něco vyrábět a bude konkurenceschopný na globálním trhu? Jak ospravedlnitelná je tato děsivá, ponurá a zkázonosná vyhlídka?

Co to proboha dělají USA svým spojencům v EU? A co je nejdůležitější, je EU vůbec dost statečná, aby se odvážila postavit se USA?

Zdroj: Natasha Wright  Strategic Culture Foundation

Zdroj:https://outsidermedia.cz/co-to-proboha-spojene-staty-delaji-svym-evropskym-spojencum/

Celosvětová spotřeba uhlí kvůli energetické krizi dosáhla historického maxima

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Jack McEvoy dne 16. prosince 2022

Světová spotřeba uhlí dosáhne do konce roku 2022 historického rekordu, protože nedostatek zemního plynu zvýšil ceny energií, což nutí země spalovat více uhlí, uvádí Mezinárodní energetická agentura (IEA).

Mezinárodní společenství má v roce 2022 využívat více než 8 miliard tun uhlí, což představuje 1,2% nárůst spotřeby uhlí ve srovnání s rokem 2021, protože země začaly používat uhlí jako levnější alternativu zemního plynu poté, co ceny prudce vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu. k výroční zprávě IEA o uhlí, která byla zveřejněna v pátek. Agentura předpovídá, že spotřeba uhlí se bude pohybovat kolem těchto úrovní až do roku 2025, protože ačkoli by poptávka po uhlí mohla na Západě klesnout, zůstává vysoká v rozvojových asijských zemích, jako je Čína a Indie.

Očekává se, že v roce 2022 výroba elektřiny z uhlí dosáhne nového maxima přes 10,3 terawatthodin, zatímco produkce uhlí se očekává zvýšení o 5,4 % na zhruba 8,3 miliardy tun, což je podle zprávy rovněž rekordní maximum. Agentura však nepředpokládá, že v budoucnu dojde k velkým investicím do exportních operací uhlí, protože země pokračují v přechodu na čistou energii.

Ruská invaze na Ukrajinu neustále narušovala  dodávky plynu do Evropy, což způsobilo, že země zaměřené na klima , jako je Německo, restartovaly uhelné elektrárny, aby se vyhnuly dojídání elektřiny. Podle Politico se EU v současnosti pokouší stanovit cenový strop na zemní plyn, aby snížila prudce rostoucí ceny elektřiny, protože země začíná čelit nižším teplotám .

Očekává se, že Indie zažije největší nárůst poptávky po uhlí, a to o 7 %, následovaná Evropskou unií (EU) s 6 % a Čínou s 0,4 %. Čína, Indie a Indonésie, tři největší světoví producenti uhlí, také letos vytvoří nové rekordy v produkci; Čína závodí ve výstavbě řady nových uhelných elektráren s vysokými emisemi, které by jen v prvním čtvrtletí roku 2022 přidaly celkem 8,63 gigawattů uhelné energie, což je téměř 50 % kapacity schválené v celém roce 2021.

IEA okamžitě neodpověděla na žádost nadace Daily Caller News Foundation o komentář.

ZDROJ: Daily Caller https://dailycallernewsfoundation.org/2022/12/16/worldwide-coal-use-set-to-hit-an-all-time-high-due-to-energy-crisis/

Kterak socialismus produkuje CO2

Kterak socialismus produkuje CO2, proti kterému brojí

Blog-převzato z blogu Markéty Šichtářové

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

14. 12. 2022 
Že Evropa se již překulila přes mezník, za nímž ji číselně a ekonomicky můžeme považovat za socialistickou, jsme tu už říkali. Bohužel, ekonomická a číselná stránka věci není jediným rysem.

Totéž můžeme pozorovat i na subtilnějších a hůř kvantifikovatelných jevech. Dalším neklamným rysem nástupu kolektivismu. Jednou z odnoží je právě socialismus a je nástup ideologií do řízení státu. Ideologií, jež jsou ve své podstatě zcela iracionální. Ideologií, které by mohly být „hezké“, kdyby fungovaly a fungovat ale nikdy nemohou. Protože nevnímají realitu, biologické nastavení člověka a okolní svět.

Skoro dnes a denně jsme konfrontování s novým výkvětem takové ideologie v řízení celé Evropské unie. Jeden příklad za všechny:

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na úterý dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla. Které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Jde o analogii k systému unijních emisních povolenek, o kterých bezpečně víme, že notně přispívají k současnému nesmyslnému (a uměle vyvolanému) zdražení cen energií a zejména elektřiny. Jinými slovy, Evropská unie systematicky pokračuje v systému střílení do kolena sebe sama. Vytváření nedostatku základních surovin, zvyšování inflace a podlamování svého hospodářského růstu.

Asi tak, jako někdejší Svaz sovětských socialistických republik z důvodů čiré ideologie a ničeho jiného než ideologie vyvolal hladomor na Ukrajině. Bídu obyvatelstva tím, že vědomě a záměrně rozvrátil soukromé zemědělství. Evropská unie z důvodů čiré ideologie a ničeho jiného než ideologie rozvrací evropské zemědělství tím, že vědomě a záměrně zdražuje hnojiva kvůli oteplování. Za které MOŽNÁ může člověk (nebo taky ne), které MOŽNÁ člověk může a MOŽNÁ nemůže zastavit (nejspíš nemůže). Které MOŽNÁ vadí (nebo taky nevadí), ale které ROZHODNĚ nezastaví clo na hnojiva, protože takové clo jen ničí evropské zemědělství, tím zdraží potraviny a tím ožebračí obyvatelstvo.

A hádejte, jak se chová chudé obyvatelstvo? Řeknu vám to.

Chová se na milion způsobů, jen ne ekologicky. Proč se nechová ekologicky? Protože je chudé a nemá na to.

Český hydrometeorologický ústav k mé kyselé škodolibosti oznámil, že od začátku tohoto roku pozoruje výrazné zhoršení kvality ovzduší hlavně kvůli topení tuhými palivy. Logicky. Soudruh zaslepený ideologií totiž z principu nemyslí. Kdyby myslel, věděl by, co jsem na tomto místě v blozích opakovaně psala už roky: Pouze bohatý stát má na to, aby se choval ekologicky. Chudý stát se chová neekologicky a Green Deal vede ke zchudnutí. (Za slovo „ekologicky“ si dosaďte činnost dle libosti a slovo „CO2“ se tam vyskytnout ani nemusí.)

Green Deal je hlavním důvodem energetické krize. Energetická krize je hlavním důvodem relativně většího zchudnutí Evropy než zbytku světa. Zchudnutí Evropy je hlavním důvodem masívního přechodu na tuhá paliva. Tuhá paliva produkují víc CO2, proti němuž Green Deal brojí. Ano, Green Deal způsobil produkci CO2 kvůli ožebračení lidí. Překvapivé na tom není ani písmenko. Predikovatelné bylo vše. Soudruh konal, protože proč? Protože máme státní ideologii neboli socialismus, který má fobii z CO2 a kompulzivně vymýšlí, jak CO2 anihilovat.

Ideologie je sice květnatá, moc velkou fantazii ale nemá; pořád se opakuje tak nějak na jedno brdo.

Že „poručíme větru, dešti“, to ukázal Grýn Dýl.

Že „kdo není s námi, je proti nám“ ukazují recyklovaná slovíčka jako ruský agent nebo dezinformátor pro každého. Kdo se dostatečně demonstrativně a teatrálně nezařadí do správného davu jako s mávátkem na prvního Máje.

„Proletáři všech zemí, spojte se“ je reprezentováno „semknutím se“ a „solidaritou“ mezi evropskými zeměmi, které míří do dluhové krize z vlastní rozhazovačnosti.

A „společně proti třídnímu nepříteli“ je reprezentováno označením za dezinformátora každého, kdo se otře o nefunkční a kontraproduktivní Green Deal.

Socialismus v Evropské unii už převládl nejen ekonomicky, což můžeme přesně změřit a kvantifikovat, ale také ideologicky.

Zdroj: https://sichtarova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=795388

 

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Pomozte mi se nebát

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog-převzato z Vidlákovy Kydy

Přátelé, můj článek o Braniborech v Čechách žije svým vlastním životem. Řeší se v nejvyšších kruzích. Probírá se v majnstrýmu a Cempeři řeší, že na jižní Moravě působí E.On místo ČEZu. Takže je to celé lež. Novinky už obvinily Janu Zwyrtek Hamplovou, že šíří dezinformaci a přitom ona udělala přesně to,co Cemper. Řekla, že je to příliš závažná věc, než aby to nechala ležet. Řekla, že se obrátí na ministry, aby prověřili, zda nedochází ve zvýšené míře k odpojování domácností.

Když jsem článek psal, věděl jsem že bude mít ohlas, ale že to dotáhne až na Novinky, to jsem nečekal. Ale věděl jsem od začátku, že jestli na toho elektrikáře dojdou, tak bude mít malér. Proto jsem nenapsal, kde jsme se sešli, jen, že to byla náhoda. Nepsal jsem, kam dojíždí za prací. A nenapsal jsem, co to znamená, že pracoval „u nás.“ Jen, že jsem se s ním znal z práce. Nenapsal jsem, že dělá u ČEZu, ale u „jejich“ distribuční firmy. Nechtěl jsem, aby ode mě k němu vedla nějaká stopa. Ale přiznávám upřímně, že jsem ten odstavec mohl napsat líp. V sobotu jsem měl zabijačku. U prejtu mě napadal jeden způsob za druhým. Jak to napsat přímočařeji, jednodušeji a chránit nejen jeho identitu, ale i svojí pověst.

Ale pokud se ČEZ cítí dotčen, milerád zveřejním jejich tabulky odpojených. Samozřejmě patřičně rozkolonkované, aby se z toho dalo poznat, co je normální smluvní ukončení odběru a co je ukončení odběru z důvodu neplacení. Ideálně za posledních pět let, protože jsme tu měli henten covid a ten dělal s našim hospodářstvím i domácnostmi psí kusy. A ideálně za celou republiku, protože ten elektrikář mohl být odkudkoliv, nicht wahr? Jo a ty řeči o tom, že před odpojením posíláte dvě upomínky a pak ještě voláte, ty si strčte za klobouk. Už mě oslovilo několik lidí, kteří si to upomínkované odpojení užili a vyprávěli mi to úplně jinak.

Pokud se ale na ČEZu pochlapí a ukážou nám, jak je to doopravdy. Přičemž to bude to alespoň trochu vypadat, že si to nevycucali z prstu. A zároveň z toho vyplyne, že je proud sice dvakrát dražší, ale lidi to nesou statečně a platí a platí. Tak si posypu hlavu popelem a udělám to stejně emotivně, jako ve zmíněném článku, aby měl stejně velký dosah. Pěkně se omluvím a slibuju, že už tomu elektrikářovi nikdy nebudu věřit…

Pevně doufám, že v těch vašich tabulkách uvidím zlom. Od tohoto pondělí, kdy jste začali opravdu dělat všechno pro to, aby babičky a matky samoživitelky mohly mít elektriku a mohly si jí dovolit. Takže kluci, nespěchejte… zima teprve začala. Co kdybychom si dali pár týdnů voraz.  Pak nám ukážete nějaké tabulečky, jak lidi zvládají platit ty vaše zastropované lichvářské ceny, se kterými se podle vás nedá nic udělat… Co vy na to?

Jinak, je samozřejmě jasné, že celý ten humbuk nemá nic společného s nějakým řešením. Prostě mě přestali ignorovat. Fáze jejich posměchu bude v mém případě velice krátká a přejdou rovnou do fáze číslo tři – začnou se mnou bojovat.

Hele, snažil jsem se na to připravit. Vyslechl jsem si od jiných, jak se k tomu mám postavit, ale teď konstatuji, že měli pravdu i v tom, že se na to úplně připravit nedá. Nejhorší je bujná fantazie, možná si až příliš barvitě si představuju, co může nastat. Přiznám se, že se u mě včera střídala úzkost s bojovností.

Součástí jejich boje nebude jen nátlak a vyhrožování. Ale i medová slovíčka: „Víš Vidláku, nech toho blogu, přestaň psát, zmiz z veřejného prostoru a my na tebe zapomeneme. Přestaneme s tou špínou. Máš pět dětí, to chceš aby chodily kanálama? A co manželka? Jak snáší, že si na ní všichni ukazují? Nech toho, zavři Kydy, přestaň rozeštvávat a budeš mít pokoj. Pěkně se zařadíš doprostřed ohrady, budeš si dělat to tvoje zemědělství…a celá rodina bude mít klid. To za to stojí, ne?“

Proto dneska potřebuju já vás. Potřebuju mít možnost jim odpovědět, že v tom nejsem sám. Že sice mohou řvát, mohou tlačit, mohou na mě kydat špínu. Mohou se mi pokoušet zničit existenci, ale že to prostě nevyhrají, protože kromě nepřátel mám i příznivce. Dnes je den, kdy potřebuju vědět, jak na tom doopravdy jsem. Bez dohadů, bez zbožných přání, bez velkých očí. Abych věděl, co je možné a co možné není.

Zde je číslo mého účtu: 164 883 276 / 0300

Prosím vás všechny o podporu. Do zprávy příjemci prosím napište, že se jedná o dar. Účet už tu na stránkách zůstane. Odteď už to bez peněz nepůjde. Děkuji vám všem.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/pomozte-mi-se-nebat

Doba ledová v parlamentu Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.

Doba ledová v parlamentu. Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.

28.11.2022

Mnoho německých poslanců si stěžovalo, že se v Bundestagu neuvěřitelně ochladilo, a proto se musí teple oblékat, napsal sloupkař časopisu Spiegel Tim Neumann.

Německo očekává po Novém roce prudký nárůst cen elektřiny – Spiegel Článek říká, že Bundestag musí šetřit energií kvůli nedostatku plynu. Je upřesněno, že v kancelářích a zasedacích místnostech je udržována teplota 19 stupňů a chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec.

Spolkový ministr financí Christian Lindner ( FDP ) stojí u řečnického pultu s černým rolákovým svetrem pod sakem a na vládní lavici si kolegyně z kabinetu Klara Geywitz ( SPD ) dala kolem krku velký šátek. Renate Künast (Zelení) také sedí v plenárním sále s límečkem a šálou: V Bundestagu se ochladilo, nepříjemně chladno. „Seděla jsem v kanceláři s péřovou bundou a chodila sem a tam,“ říká Künast. „Přesto jsem měla po krátké době studený nos.“ To je fraška! Je zřejmé, že administrativa nemá situaci pod kontrolou,“ stěžovala si poslankyně za Zelené Renate Künast.

Zelený politik Künast: "Co se stane, když je opravdu minus pět stupňů?"

Zelená politička Künast: „Co se stane, když je opravdu minus pět stupňů?“

Novinář poznamenal, že na chlad v prostorách si stěžovali i další poslanci a zaměstnanci Bundestagu. Je pozoruhodné, že to byl německý ministr hospodářství Robert Habeck, který je členem Strany zelených, kdo v srpnu předložil německé spolkové vládě zákon o změně pravidel pro úsporu energie. Podle nových předpisů platí pro prostory Spolkového sněmu stejné normy jako pro ostatní nebytové veřejné budovy, shrnul autor článku.

Stejně jako mnoho lidí doma ztlumuje topení, i Spolkový sněm musí kvůli nedostatku plynu šetřit energií: Kanceláře a konferenční místnosti lze vytápět pouze na 19 stupňů, chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec. Stejně jako u všech veřejných budov, které nejsou obydleny, platí i pro budovy Bundestagu pravidla pro úsporu energie. To chce vyhláška, kterou v srpnu prošel federálním kabinetem ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).Dobrá nálada navzdory chladu: Olaf Scholz a Christian Lindner během debaty o rozpočtu

Západní země po zahájení ruské vojenské speciální operace na Ukrajině zesílily sankční tlak na Moskvu, což však vyvolalo zdražení pohonných hmot a rekordní inflaci na samotném Západě. Jak poznamenal Vladimir Putin, politika zadržování a oslabování Ruska je dlouhodobou strategií pro Spojené státy a jejich spojence, ale sankce zasadily vážnou ránu celé globální ekonomice. Za hlavní cíl Západu označil ruský prezident zhoršení života milionů lidí.

Zdroj:  https://www.spiegel.de/politik/energiesparen-im-bundestag-warum-bei-einigen-parlamentariern-eisige-stimmung-herrscht-a-dc90fca1-558d-4b8e-88e6-4361d1560c2f?fbclid=IwAR3yiwwImTFJgsuIjL20ZgvtmiS2ysrII5dHP6PCFDqYaCdSm0mRKMEsQeg

 

 

vzkaz pro lidičky protestující proti klimatu

Nedostatek plynu a rostoucí ceny elektřiny vyvolaly mezi obyvateli evropských zemí paniku. V očekávání zimy lidé začali masivně nakupovat palivové dřevo a ceny dřeva se několikrát zvýšily. Došlo to tak daleko, že jednotlivé země začaly zavádět různá opatření na ochranu domácího trhu. Rumunsko tak na šest měsíců omezilo nárůst ceny palivového dřeva a Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet. EU přitom nedávno informovala, že je možné nashromáždit dostatečné zásoby plynu na zimu. Proč se Evropané chytají dříví, zjistil Izvestija.

Nouzový režim: EU nemusí mít dostatek plynu na zimu
Kdy evropským skladovacím zařízením dojde modré palivo a co to ohrožuje

Proč ceny vyletěly do nebes

Evropští politici si nadále kladou otázku, jak omezit ceny energií z Ruska. Rizika jsou ale příliš velká: Moskva již prohlásila, že nebude dodávat ropu ani plyn zemím, které se snaží zavést cenové stropy. Asi 70 % tepla v Evropě zajišťuje zemní plyn a elektřina. A vzhledem k tomu, že dodávky do regionu výrazně poklesly, vzalo obyvatelstvo hrozbu jejich úplného zastavení vážně. Poptávka po dřevěných peletách (palivových peletách) používaných k vytápění v Evropské unii několikrát vzrostla a samotný produkt prudce poskočil v ceně.

Zajímavé je, že v posledním desetiletí se jejich cena příliš nezměnila. Například průměrný roční nárůst cen dřevěných pelet v Německu byl od roku 2012 do roku 2021 pouze 0,24 %. A po očištění o inflaci ceny dokonce klesly. Nyní dřevo na topení v Evropě zdražilo na historické maximum.

pelety

Foto: Global Look Press/blickwinkel/M. Henning

Letos se ve většině zemí EU ceny pelet oproti září 2021 zdvojnásobily nebo i více. Například ve Francii zdražila tuna peletovaného dřeva z 300 € na 600 € a v Německu palivové dříví, štěpka, dřevěné pelety zdražily o 80–133 %. Ve snaze ochránit domácí trh před nekontrolovaným zdražováním a nedostatkem (lidé měsíce čekají na dodávku) začaly evropské země přijímat různá opatření, například Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet, Rumunsko zavedlo cenový strop pro palivové dříví. po dobu šesti měsíců.

Summit s vámi: k čemu lídři EU přišli na setkání v Praze
A jak Evropa plánuje nadále pomáhat Kyjevu

Proč je dřevo drahé?

Jedním z hlavních důvodů prudkého zdražení je zákaz vývozu dřevěných pelet z Ruska. Rozhodnutí se s ohledem na trendy v oblasti životního prostředí a rostoucí používání tohoto typu paliva v Evropě ukázalo jako extrémně krátkozraké.

— EU přišla s řadou iniciativ a v souladu s tím s dotacemi na podporu zavádění energeticky účinných a klimaticky neutrálních technologií, které zahrnují používání pelet. Evropská unie spotřebovala v roce 2021 rekordních 23,1 milionu metrických tun dřevěných pelet, ale očekává se, že poptávka letos vzroste na 24,3 milionu metrických tun. Rekordní spotřebu v roce 2021 lze přičíst především zvýšenému využití v domácnostech v Německu a společnému spalování dřevěných pelet s uhlím v Nizozemsku (dříve rozšířené ve Spojeném království), aby se snížila uhlíková stopa a tím i dopad na klima, říká profesor HSE School of Business Michail. Akim.

peletárna

Foto: Global Look Press/ZUMAPRESS.com/Eddie Moore

Rusko bylo loni největším dodavatelem dřevěných pelet do EU. Úroveň dodávek činila 1,914 mil. tun, následovaly Spojené státy s 1,853 mil. tun.

— Za posledních deset let poptávka po peletách v EU výrazně vzrostla a převýšila domácí produkci, což vedlo ke zvýšení dovozu z Ruska, USA, Běloruska a Ukrajiny. V červenci 2022 však EU v rámci omezení sankcí zakázala dovoz ruských dřevěných pelet , zdůrazňuje ekonom.

Před prvním mrazem: demonstranti v EU požadovali zrušení protiruských sankcí
Růst protestních aktivit v celé Evropě je spojen s energetickou krizí a finanční pomocí Kyjevu

Kde se vzala panika

Nyní se přidaly důsledky energetické krize. Růst cen energií vyvolal u obyvatel panické nákupy tuhých biopaliv: lidé se bojí v zimě mrznutí, přestože se zdá, že plynu je dost.

Podle Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury (Gas Infrastructure Europe) jsou nyní podzemní zásobníky (PZP) naplněny z 90 %. Do evropských zásobníků plynu s kapacitou 107,7 miliardy metrů krychlových bylo přečerpáno asi 97,39 miliardy metrů krychlových. Před zimou vás to ale nemusí zachránit.

– Přítomnost naplněných skladovacích prostor není zárukou plného zajištění na topnou sezónu. Jedná se o airbag, ze kterého můžete sebrat v případě problémů s hlavními zásobami. Výbuchy na Nord Streamu, zhoršení situace na Ukrajině ohrožují nemožnost obnovení dodávek z Ruské federace. V případě problémů s dodávkami LNG bude Evropa v žalostném stavu. Bez neustálého přílivu plynu pro každodenní spotřebu mohou zásoby dojít za 3-4 měsíce , – upozorňuje Michail Oganezov, specialista v oddělení strategického výzkumu společnosti Total Research. „Po všech událostech lidé nemají důvěru, že v zimě nevypnou elektřinu nebo topení. Volba tak padla na starou osvědčenou metodu – topit palivovým dřívím.

skladování zkapalněného plynu

Foto: Global Look Press/SVEN SIMON/Frank Hoermann

Co kupují Evropané?

Jak poznamenává Bloomberg, lidé nevykupují pouze palivové dříví – prudce vzrostl počet zakázek na připojení a instalaci kamen na dřevo. Podle prodávajících společností se zákazníci začali aktivně zajímat o „spalování koňského hnoje a dalších málo známých paliv“.

Švédská agentura na ochranu životního prostředí už má obavy: v důsledku toho lidé začnou pálit vše, co jim přijde do cesty.

Nedostatek „paliva poslední instance“ (jak se palivovému dříví říká v západních médiích) již vedl ke krádežím a podvodům. Podle listu The Washington Post se klády kradou přímo z plošin nákladních aut a na internetu se množí falešné stránky, které prodávají neexistující palivové dříví.

zdroj: https://iz.ru/1409250/oksana-belkina/uskolzaiushchee-teplo-pochemu-evropeitcam-ne-khvataet-drov

NATHAN WORCESTER | 9. 9. 2022

Zpráva konzervativního think-tanku Manhattan Institute z 30. srpna tvrdí, že myšlenka úplného přechodu od fosilních paliv je „nebezpečnou mylnou představou“.

„Zkušenosti z posledního desetiletí jasně ukazují, že [solární, větrné a bateriové] SWB technologie nelze v době nouze prudce zvýšit, nejsou ze své podstaty ani ‚čisté‘, ani dokonce nezávislé na uhlovodících a nejsou levné,“ uvádí se ve zprávě.

Zpráva, jejímž autorem je Mark Mills, přichází v době, kdy rusko-ukrajinská válka způsobuje chaos na světových energetických trzích, zejména v Evropě.

 

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu 7. září slíbila, že se pokusí „zploštit křivku“ spotřeby elektřiny ve špičkách pomocí přídělového systému.

Tváří v tvář rostoucím cenám energie někteří politici svůj postoj k fosilním palivům přehodnocují.

Nově zvolená britská premiérka Liz Trussová ukončí 8. září moratorium na frakování, jak informoval deník The Telegraph.

Mills sice poznamenal, že elektromobily, solární panely a větrné turbíny se v posledních letech výrazně vylepšily, ale zároveň upozornil na překážky, které brání úplnému odklonu od fosilních zdrojů.

Jedním ze zásadních problémů jsou suroviny. S odkazem na analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA) z května 2021 Mills tvrdí, že jakýkoli rozsáhlý přechod na energetiku by vyžadoval masivní zvýšení dodávek různých nerostných surovin.

Projekce IEA citované ve zprávě naznačují, že rostoucí ceny komodit by mohly zvýšit ceny baterií, větrných turbín a solárních panelů. Ceny elektromobilů rostou již nyní díky zvyšujícím se nákladům na suroviny.

Solární panely, součást elektrárny na výrobu elektřiny, v okrese Kern u Mohavské pouště v Kalifornii, 18. června 2021. (Patrick T. Fallon / AFP via Getty Images)

„Velmi zajímavá zima“

Stephen Haner, vedoucí pracovník Institutu Thomase Jeffersona pro veřejnou politiku ve Virginii, s Millsovou analýzou souhlasí.

V rozhovoru pro The Epoch Times ze 7. srpna uvedl, že pro průměrného Američana může být těžké sledovat problematiku přechodu na novou energetiku, „dokud najednou neotevře účet za elektřinu od společnosti Dominion [Energy] a nezjistí, že jeho účet za elektřinu vzrostl o 40 %“.

„Nemyslím si, že by to někdy mohlo být stoprocentně bez fosilních zdrojů. Prostě to nebude fungovat. Může být vyšší procento větrné a solární energie? Ano,“ řekl a dodal, že svět možná brzy čeká „velmi zajímavá zima“.

Další odborník, Daniel Kish z Americké energetické aliance, řekl deníku The Epoch Times, že je zavádějící přímo srovnávat náklady větrné a solární energie s náklady na uhlí, jádro nebo jiné zdroje elektřiny.

Taková srovnání často slouží k podpoře tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou levnější než konvenční energie.

Poukázal na to, že americký Úřad pro energetické informace rozlišuje technologie umožňující flexibilní navyšování kapacit, jako je uhlí a jaderná energie, od technologií s omezenou možností využití zdrojů, jako je větrná a solární energie.

„Nemůžete srovnávat náklady na energii na částečný úvazek, když máte poptávku na plný úvazek, s energií na plný úvazek, která je k dispozici, když ji potřebujete,“ řekl Kish v rozhovoru ze 7. srpna.

Stejně jako Mills se obává, že by se Spojené státy mohly stát mnohem závislejšími na čínských nerostných surovinách a dodavatelských řetězcích, než kdy byly na ropě z OPECu.

„Na mou duši to vypadá, jako byste byli hnáni přímo do otevřené náruče Číny, a to záměrně,“ řekl.

Dělník s autobateriemi v továrně společnosti Xinwangda Electric Vehicle Battery Co. Ltd, která vyrábí lithiové baterie pro elektromobily či jiné použití, v Nankingu ve východočínské provincii Ťiang-su 12. března 2021. (STR / AFP via Getty Images)

Kritika zprávy MI

Jiní odborníci oslovení deníkem Epoch Times byli ke zprávě kritičtější.

Profesor Iain MacGill z Univerzity Nového Jižního Walesu sdělil deníku The Epoch Times v e-mailu ze 6. září, že ve zprávě je „mnoho věcí, s nimiž lze souhlasit i nesouhlasit“.

Upozornil na varování IEA z roku 2021, že nedostatečné investice do nefosilních zdrojů energie by se mohly ukázat jako destabilizující.

„Naše současné problémy přinejmenším zčásti vyplývají ze snížení investic do fosilních paliv, které nebyly dostatečně kompenzovány investicemi do čisté energie,“ uvedl MacGill.

„Klíčové bude vybudování dodavatelských řetězců. Alternativa je však jistě mnohem horší – probíhající změna klimatu.“

Christian Breyer, profesor solární ekonomiky na finské Technické univerzitě v Lappeenrantě, byl mnohem kritičtější.

V jízlivém e-mailu ze 7. září sdělil deníku The Epoch Times, že zpráva je „dlouhým seznamem starých věcí, které jsou zčásti prostě špatně nebo již existují řešení. [sic]“

Poté citoval nedávno vydanou zprávu, jíž je spoluautorem a která dle něj prokazuje proveditelnost přechodu na energetiku založenou především na solární a větrné energii a bateriích.

Jedna z částí se zabývá surovinami, tedy oblastmi, které Mills a mnozí další považují za vážný problém kvůli jejich potenciálnímu obrovskému nedostatku. Dokonce i Breyerova recenze uvádí, že „prakticky veškerý výzkum v této oblasti shledává kritickým omezenou dostupnost materiálů“.

Jeho návrhy řešení? Mimo jiné: výrazně zlevnit těžbu lithia z mořské vody a také zavést povinnost – téměř stoprocentní – k recyklaci lithiových baterií.

Kish z Americké energetické aliance vyjádřil o takové vizi pochybnosti.

 

„Nikdo nerecykluje baterie ve velkém měřítku. V určitém okamžiku se musíte podívat na náklady s tím spojené,“ řekl.

Překlad původního článku: J. S.

ZDROJ: The Epoch Times https://www.theepochtimes.com/energy-transition-a-dangerous-delusion-report_4717765.html