. Plán je zavést digitální peněženku s digitálním eurem do roku 2024. Už příští rok bude přijata legislativa, jasné specifikace a standardy. Každá členská země dostane 12 měsíců na jejich zavedení do praxe.
Evropská centrální banka realizuje již druhý rok výzkum jak zavést digitální euro, které bude podobně centralizované jako současné Euro, tedy manipulovatelné těmi, co jsou u „tiskárny“, s nastavitelným záporným úrokem a navíc s možností přímo zdaňovat z bankovního účtu či dohledat všechny platby, resp. je regulovat. Součástí peněženky bude i možnost uschovávat identifikační doklady jako občanský a řidičský průkaz digitálně. Digitální nošení identifikačních dokladů bylo realitou na Ukrajině dokonce ještě krátce před válkou.
Přestože již dříve existovalo tzv. Konsorcium pro digitální peněženku identity v EU, nyní vznikl nový projekt , vedený nordicko-baltickým eID Projektem ( NOBID ), který testuje digitální peněženku ve větším měřítku. Participují na něm Dánsko, Německo, Island, Norsko, Lotyšsko a Itálie – z toho jsou čtyři země členy NOBID. Cílem je zavést přeshraniční platby, které s lehkostí kombinují identitu a platby.
K zapojeným lídrům v bankovnictví a platebním styku patří i německé DSGV a italská Intesa i další zde uvedení technologickí partneři. Společnost iProov je podle jejího šéfa Andrew Bud také v jádru týmu a poskytuje „jednoduché a bezpečné vzdálené připojení a autentifikaci“ využívající biometrická data. Bud doufá, že projekt přispěje k poptávce po EU digitální ID peněžence v Evropě, která má být „biometricky zabezpečenou aplikací.“
Kritici těchto EU snah o zavedení digitální identity již dávno varují před rizikem pro soukromí občanů, kteří na základě svých názorů, vyjádření či politické příslušnosti mohou být vyloučeni z přístupu k finančním a veřejným službám. Příkladem je Dánsko , kde v září letošního roku zavedly nový digitální ID systém (MitID), bez kterého není přístupu k finančním ani vládním službám. Od začátku listopadu, vypršením starého systému, Dánové potřebují nové digitální ID dokonce i pro online nákupy.
Zatímco dánský starý systém měl i offline alternativy, s novým systémem se nyní očekává, že každý Dán má chytrý telefon a je digitálně zdatný. Lze čekat, že takto budou chtít i občany v dalších státech přimět k přijetí digitální identity, která se postupně bude rozšiřovat do všech sfér nejen veřejného, ale i soukromého života. Jednoduše nezůstane jen při digitálním předkládání daňových podání či jiných formulářů pro státní instituce. Tady už je na veřejnosti ustříhnout, kde to přesahuje hranice svobody.
Bohužel se však nelze spoléhat na to, že v Bruselu nám něco vylobují obránci našich „digitálních práv“, když zástupce tzv. britského svazu. deštníkové skupiny Evropská digitální práva (EDRi) řekne pro média , že koncept vybudování ochrany dat v technologických designech byl již úspěšně inkorporován v EU již u Covid-19 certifikátu. Spíše zde jde o lobbisty placené firmami, které prosazují digitální řešení.
Ty už byly snad i překročeny, když jsme postupně akceptovali poskytování biometrických údajů pro identifikační doklady prý pro naši bezpečnost. Otázkou je, co všechno si ještě necháme namluvit, že je pro naši větší bezpečnost a pohodlnost. Pokud to mají být segregační vakcinační zelené EU pasy, kredity uhlíkové stopy či sociální kredity za politickou korektnost na sociálních sítích a v internetovém prostoru, tak jsme jako společnost pojem svobody vyprázdnili a překroutili.
Svoboda není vnucování přesvědčení státem, ale naopak stát má garantovat základní svobody jednotlivci. Ty základy jsou jasně definovány – svoboda projevu, vyznání a politické příslušnosti, jakož i osobní svoboda rozhodovat se o svém zdraví, soukromí a dětech.
Zdroj:https://www.cbreurope.sk/index.php/EU_uz_testuje_digitalne_ID_v_spolupraci_s_bankami
