28.8.2022 5:22 

 Rozhovor

„Toto je řešení opožděné, polovičaté, s nejistým výsledkem. Ve své podstatě nijak zvlášť inflační tlaky nesníží,“ hodnotí vládní úsporný tarif bývalý premiér Jiří Paroubek. „Vláda to nechce řešit. Chce z občanů a firem tahat peníze,“ myslí si. Měli bychom se podle něj snažit co nejdříve ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou. „Pokud bude válka pokračovat, ceny porostou, životní úroveň lidí bude klesat, státní rozpočet bude v rozvratu,“ dodává.

Bývalý premiér: Vláda dře občany a tváří se, jak je odpovědná. Inflaci vlastně ani nechce řešit
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Vláda představila úsporný tarif. Podle kritiků, například Karla Havlíčka, je to, co předvádí ministr průmyslu, fraška, tarif přichází příliš pozdě a je nedostatečný. Co si myslíte vy?

Tyto věci, které vláda připravuje, opravdu nedokážu pochopit. Mám k tomu jiný přístup. Myslím, že to chtělo od začátku postupovat jiným směrem. To znamená eliminovat DPH. Celou nebo alespoň její část u energií. Stejně tak jako třeba podstatnou část spotřební daně u pohonných hmot. Toto je řešení opožděné, polovičaté, s nejistým výsledkem. Ve své podstatě nijak zvlášť inflační tlaky nesníží. Snížení DPH by mělo také terapeutický účinek ve vztahu k inflaci. Vláda jde jinou filozofií, podle mého názoru chybně. Situace se v krátké době stane kritickou.

Sílí tlak například na zastropování cen energií, pro je dokonce i Miroslav Kalousek, ale vláda je stále proti. Co byste na to řekl?

Je to také možnost, jak věci řešit. Bylo by to jiné řešení než eliminace či snížení sazby DPH, ale je to také možné. Vláda to nechce řešit. Chce z občanů a firem tahat peníze. Kvůli inflaci dostává peněz zejména přes výběr DPH, spotřebních daní víc. Tváří se jako rozpočtově odpovědná vláda. V podstatě dře občany i firmy.

Ekonomická redaktorka Lenka Zlámalová v Událostech a komentářích na ČT prohlásila, že kvůli liknavosti Fialovy vlády můžeme zůstat poslední křeni zodpovědně dodržující pokroucená unijní pravidla, zatímco všichni ostatní si najdou cestu, aby spotřebitelům ulevili. „Vláda vlastně neví, co chce. A vyhovuje jí nedělat nic,“ uvedla. Jak to vidíte vy?

 

S tím posledním by se dalo souhlasit. Je dobře, že po více než půlroce procitla ona i Miroslav Kalousek. Já tyto věci říkám od začátku roku. Pro mě to není žádný objev.

Podle ekonomické redaktorky Zuzany Kubátové se Seznamu ceny na energetických burzách vyletěly tak vysoko, že by se politici měli zvážit, zda má obchodování na zdivočelém trhu vůbec pokračovat. O burze v Lipsku také mluvíte už delší dobu…

Říkám už delší dobu, že na burzu v Lipsku bychom měli jít, ale jenom s přebytky energií, které nepotřebujeme pro své obyvatelstvo a své firmy. I tak by se české firmy, které takto obchodují, docela slušně uživily. Je to pětina celkové spotřeby, kterou vyvážíme. Je to fatální věc a bylo by celkem jednoduché z té burzy odejít.

Neměl být už dávno svolán energetický summit EU, který by tyto otázky řešil?

Určitě. Zásadní, co by z toho vyplynulo a čemu se naprostá většina evropských elit vyhýbá, je ukončení konfliktu na Ukrajině. To znamená snažit se obě strany konfliktu přivést k tomu, aby ho ukončili. Představa některých politiků a velké části českých politiků, prakticky všech vládních, je, že se podaří srazit Rusko na kolena, a že tedy válka musí pokračovat. V tom případě ceny porostou a životní úroveň lidí bude klesat, státní rozpočet bude v rozvratu. Což samozřejmě v podstatě ničí stát. Je přece úplně jednoduše prokazatelné, že velké nárůsty cen energií, ke kterým docházelo samozřejmě i před válkou, vyskočily právě v době tohoto konfliktu na úroveň nevídanou.

Je potřeba, aby se vrátily třeba ceny plynu do doby před dvěma lety. Tam se mohou dříve nebo později vrátit v případě, že ten konflikt bude ukončen. Pokud se najde nějaký rozumný způsob spolužití s Ruskem. Tvářit se, že vedeme válku, a přitom ji vedeme, nevedeme. Vedeme ji dodávkami zbraní a technologií a vytvářením zázemí pro ukrajinskou armádu, která, řekněme si otevřeně, nemá šanci zvítězit v souboji s Ruskem i s dodávkami západních zbraní. Jenom ničí evropskou a především českou ekonomiku. Taky je potřeba vidět, že se Evropa dostává do stále izolovanější situace. Ne Rusko, ale Evropa.

Podle energetického experta Jiřího Gavora by na půdě EU stála za úvahu také diskuse, zda protiruské sankce v oblasti energií se až moc neobracejí proti nám...

Je to jasné. Tyto sankce se obrátily z velké části proti evropskému obyvatelstvu. Jestli ruský hrubý domácí produkt poklesl ve druhém čtvrtletí o čtyři procenta, tak to není žádná katastrofa pro ně s ohledem na to, že z Ruska odešly stovky západních firem. Stejně tak byli poškozeni evropští vývozci, kteří dováželi do Ruska. Zlepšila se ruská obchodní bilance, protože oni nedovážejí kabelky Vuitton, francouzské koňaky a šampaňské a sýry – ale také technologie, nechci to bagatelizovat –, ale bez toho se nějakou dobu asi obejdou. My však budeme muset nakupovat podstatně dražší energetické suroviny. To si myslím, že není tak úplně v národním zájmu.

V textu z tohoto týdne se zamýšlíte nad šancemi Andreje Babiše v prezidentské volbě. Jaké jsou?

 

Nemyslím si, že jsou tak stoprocentní. Když by kandidoval on a proti němu nějaký občanský kandidát, při kampani, která už se spustila a bude pokračovat, to bohužel ovlivní negativně jeho potenciální voliče. Nemám z toho velkou radost, protože všechna řešení, která zatím mezi kandidáty vidím, jsou horší než Andrej Babiš.

On sám říká, že hnutí ANO může vybírat i z více kandidátů. Třeba by to mohl být Karel Havlíček. Měl by větší šanci?

Řeknu to možná tvrdě. Andrej Babiš by měl hledat politické spojence, a pokud si myslí, že může za něj kandidovat jeho politický vazal, ať je to kdokoliv – nechci se dotknout Karla Havlíčka či paní Schillerové nebo kohokoliv z hnutí ANO – tak ve volbách shoří. To také není v zájmu většiny českého obyvatelstva. Nejsou to tak silní kandidáti.

Pokud mluvíte o politických spojencích, ve Sněmovně pro ANO zatím jako případný koaliční partner přichází v úvahu jen SPD…

Samozřejmě. Bohužel i hnutí ANO přispělo k tomu, že byly zničeny politické pozice levice. Za to si mohou i ty strany samy – jak sociální demokraté, tak komunisté. Ale Andrej Babiš měl přece možnost dát jim více politického prostoru. Ta spolupráce byla vcelku velmi úspěšná, rozhodně do konce roku 2019. V době covidu už je to jiná věc. To by obstála málokterá vláda. Když posuzujeme krizi covidovou a dnešní, mně z toho stále vychází lépe Babišova vláda.

Myslíte, že do budoucna by se mohl objevit nějaký potenciální další koaliční partner pro hnutí ANO, tedy někdo, kdo bude mít více než pět procent a dostane se do Sněmovny? Co třeba ČSSD?

ČSSD by byla samozřejmě logická volba. Chtěl bych ale před volbou současné ČSSD varovat, protože z té se stala centristická strana ovládaná Sobotkou, Pokorným prostřednictvím Šmardy, Petříčka a Pocheho. To je strana, která je ochotná spolupracovat s pravicí. Takže to by nebyl žádný spojenec Andreje Babiše. Strana musí prohrát ve volbách. Myslím, že ve volbách budou úspěšní jen komunální politici, které nikdo nespojuje se současným vedením sociální demokracie.  Pokud strana volby prohraje, je to především otázka vedení strany a to by mělo kompletně odejít. Pak se třeba vytvoří prostor, aby se do strany začali vracet lidé, kteří něco v minulosti dokázali. A přicházeli třeba i zcela noví lidé, kteří budou chtít vybudovat moderní levicovou stranu. Ti, co ji dnes vedou, Šmarda s Petříčkem a Pochem, to nemá se sociální demokracií nic společného. Jenom název.

ZDROJ: Parlamentní listy https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Byvaly-premier-Vlada-dre-obcany-a-tvari-se-jak-je-odpovedna-Inflaci-vlastne-ani-nechce-resit-712317